Chvála Kristu, těší mě Vaše ocenění článku a také celého časopisu. K Vašim slovům bych chtěl ale upřesnit, že (nakolik vím) Svatý otec nikdy nemluvil "o potřebě slavit předkoncilní ritus a pokud možno raději latinsky". Pouze dal dovolení k jeho slavení bez nutnosti dalších zvláštních povolení, ale sám ho nazývá "mimořádnou formou římského ritu".

Nemyslím, že by to byl Váš případ, ale vždy mě mrzí, když někdo tvrdí, že jako "jedinou skutečně katolickou mši svatou" uznává jen způsob, slavený tehdy a tehdy a to, co je pozdější, už pro něj není katolická mše svatá... "Katolická mše svatá" je pro mě taková, která je slavena způsobem schváleným právoplatnou církevní autoritou pro danné místo a čas. Nyní k ní patří, dle rozhodnutí Benedikta XVI. i výše zmíněná mimořádná forma říského ritu, což ale nijak nesnižuje ostatní dnes schválené zůpsoby.

Také se mi zdá poněkud nešťastné vyjádření o unáhlení se II. vatikánského koncilu. Unáhlili se spíše ti, kteří ho aplikovali a nedbali na to, aby se dodrželo to, co koncil říká jasně: že se má dbát na udržení znalosti latinské liturgie. S tím pak souviselo nevhodné vytěsnění hodnotných latinských textů, zpěvů...

Srdečně zdraví P. Pavel Zahradníček OMI