Na to vám mohu odpovědět zajímavou zkušeností. Není moje vlastní (já jsem byl ve víře vychováván od dětství a tak mohu být "zatížen" tím způsobem, jak vy popisujete a interpretuji si třeba vše podle svého - by mi to zapadalo do obrazu, který jsem si vytvořil... Nebo to alespoň o mně můžete předpokládat a já vám to budu těžko vyvracet. Ale před časem jsem se zetal člověka, který byl v katolické církvi pokřtěn až v 21 letech a o křesťanství do svých 18 let nic seriózního neslyšel (byl synem vojáka z povolání): "Co tě přivedlo k víře v Boha?" Jeho odpověď byla: "První čeho jsem si všiml, bylo, že spousta věcí v mém životě nemůže být jenom náhoda." A tak postupně objevoval, že tu musí být někdo, komu na něm velmi záleží.