Vážený pane Jardo,
dovolte mi, abych Vám projevila obdiv za to, jak slušně a správně jste popsal to, co mi na všech číslech časopisu (a na tom, které obsahovalo onen článek o homosexuálovi) extrémně vadí. Odebírám časopis Milujte se! již mnoho let, do odběru mě přihlásila velmi hluboce věřící kamarádka, nedlouho před tím, než jsem se nechala ve svých osmnácti letech pokřtít. Články se mi zdají velmi často zajímavé a jsou v nich poměrně hodnotné informace - ale s jedním velkým háčkem. Jsou manipulativní, demagogické a jednostranné. Kdysi jsem použila jeden článek - o páteru Janu Bulovi - jako zdroj pro svoji maturitní práci z dějepisu, která se věnovala komunistickým procesům s nepřáteli, ale i domnělými nepřáteli režimu. Článek byl velmi pěkně napsaný a byly v něm informace, které bych jinde jen těžko dohledávala. Ale takové poklady, jako poctivé životopisy a relevantní, ověřitelné informace jsou téměř utopeny v gigantické záplavě agitačních článků, které směrují mládež jen jedním směrem. Žel Bohu - v nějž pevně věřím - byla jsem katolickou společností, hlásící se k Církvi, více než zklamána, když jsem se téměř vždy setkala s povrchností, necitelností a arogancí, spojenou s přesvědčením, že právě oni jsou jediní správní, z toho důvodu, že si pouze oni opravdu zvolili tu správnou víru. A mrzí mě to, neboť základní principy křesťanství jsou moc pěkné. Nevím, zda tady někdo zná volně stažitelný film "The man from Earth", česky "Pozemšťan" - ale zde jsou vyřčeny názory, s nimiž se maximálně ztotožňuji. Jistěže je to fantasy, ale to, co je tam základní stavební kámen tvrzení o Ježíšově učení, je mi velmi sympatické. Proto říkám - katolíci! Až ucítím z Vašich postojů a názorů opravdovou lásku a pokoru, pak možná (!) opět začnu důvěřovat Církvi, se kterou si lidé, dle mého názoru, dělají co chtějí. Víra by se neměla institucionalizovat. Protože pak už to není věcí člověka a Boha, ale člověka a lidí, tvrdících, že zastupují Boha. A to nemůže nikdo.

Milujte se!